Žijeme v moderní době. V době uzavírání nejrůznějších smluv, pojištění, půjček, v době placení daní apod. Až je někdy neuvěřitelné, že to zvládáme všechno sledovat. Ale jde přece jen o naše peníze, ty si totiž každý pěkně umí pohlídat. Už málokdo v dnešní době nemá uzavřené stavební spoření. Státní podpora činí tuto formu stále atraktivním.

Dokonce i našim dětem už spoříme dopředu na bydlení. Na české scéně figuruje pět předních stavebních spořitelen – stavební spořitelny: Raiffeisen, Modrá pyramida, Českomoravská stavební spořitelna, Wüstenrot, Stavební spořitelna České spořitelny. Každá stavební spořitelna samozřejmě nabízí trošku jiné podmínky a to už potom závisí jen na vás, jakou zvolíte, aby vám byla přesně na míru.

Každopádně si každý z nás rozumně řekne, že je nesmysl stavební spoření vůbec nezaložit. Nese to totiž spoustu výhod. V prvé řadě můžeme vkládat částku jak pravidelně, tak nepravidelně. To už samozřejmě záleží na nás. Výši částky si také volíme. Většinou se uzavírá smlouva o stavebním spoření na šest let. Ale neznamená to, že poté už není možno pokračovat. Právě naopak. Můžeme spořit v podstatě jak dlouho chceme. Ovšem jestli se rozhodneme spoření ukončit, peníze jsou nám plně k dispozici a můžeme s nimi naložit jak uznáme za vhodné. Jinak řečeno: naspořené peníze můžeme využít klidně i na cokoli jiného, než na bydlení.

A v neposlední řadě je tu také možnost úvěru. Právě díky stavebnímu spoření můžeme požádat naprosto „bezbolestně“ a velice snadno o úvěr. Je nutné pro to splňovat určité požadavky, mezi něž patří např. výše naspořené částky a doba spoření. Pokud však požadovaná kritéria klient nesplňuje, může zažádat o překlenovací úvěr (ten však není zas tak výhodný a uspokojující). Podmínky úvěru se stanovují už v rámci stavebního spoření, takže si je svým způsobem určujeme sami.

Získaný úvěr tedy poté může pokrýt náklady na renovační úpravy našeho bydlení či na zcela nové bydlení. Jedním velkým pozitivem je stabilní úroková sazba, jejíž výše je pro nás výhodná – závisí dané stavební spořitelně, ale pohybuje se zhruba od 3,7%.

A nakonec stavební spoření, státní podpora: dvě věci, které jdou čím dál méně dohromady. Jako každá půjčka, i tato s sebou přináší úroky. A byl to právě stát, který dříve přispíval slušných 10% úroční částky ročně na každého klienta, který uzavřel smlouvu. Pokud tato smlouva byla uzavřena ještě před rokem 2004, měli klienti nárok na 4500 korun. U smluv uzavřených po roce 2004 se částka snížila na 3000 korun. Jenže postupně asi začal stát více a více naznačovat, že má prázdnou kapsu: od ledna 2011 se stala jednotným příspěvkovým úrokem částka 2000 korun, tentokrát tudíž pro všechny uzavřené smlouvy. Ještě k tomu se přidala srážková daň činící 15% – to znamená, že úroky, které jsou součástí vkladů, budou zkráceny o onu daň z příjmu činící právě 15%. Tato nemilá změna, projednávaná Ústavním soudem, nabyla platnosti pro smlouvy uzavřené po 1.1. 2011.

I když se státní podpora bydlení zmenšila, jako ovšem mnohé jiné státní podpory, stavební spoření zůstává stále lukrativní investicí.